Avía una mujer ke no tinía famiya, no tinía nada. Tinía sólo un suvrino, i este suvrino le merkava, la merava, la kudiava muncho.
Un día lo yamaron, le disheron: “Tu tía sta muy hazina! Ven, ven presto!”
Pishín pishín él vino, izo todo lo posible… miró d’akí, miró d’ayí…
La tía se murió.
El trusho djente… trusho al haham i, enkoyamal, vido komo la stan interrando a la tía.
Le disho al haham: “Diga, de esto él se mantiene? Sólo de esto?”
Le disho el haham: “Sí, el día interro uno, la noche interro dos! Ago bodas!”
Kontado por ESTER LEVY – 1999
Notado por Matilda Koen-Sarano
![]()

Kada semana, Matilda Koen Sarano mos konta sovre kuentos, muzika i otras kozas ke eya va arekojendo…
eSefarad Noticias del Mundo Sefaradi